POHLEDÁVKY
POJISTNÉ PLNĚNÍ
NÁHRADA ŠKODY
HROMADNÉ ŽALOBY
Jak se bránit nezaplacení mzdy? Okamžitá výpověď chce odvahu, zato zahrnuje bonus v podobě odstupného
PRAHA, 8. ledna 2015 – Nevyplacení mzdy je závažným přestupkem, kterého se dopouští stále více firem. Zaměstnanci pak stojí na pokraji platební neschopnosti a jejich osobní dluhová spirála se začíná roztáčet. V takových případech je podle odborníků nejlepším řešením okamžité ukončení pracovního poměru s nárokem na odstupné. Dalším krokem je právní žaloba o zaplacení dlužné mzdy, odstupného a úroků z prodlení. Se stížností se mohou poškození zaměstnanci obrátit také na příslušný úřad práce nebo inspektorát práce.
Zaměstnavatel má povinnost vyplatit zaměstnanci mzdu ve sjednaný den v měsíci, stanovený v pracovní smlouvě. „Mzda je splatná po vykonání práce, nejpozději však do konce následujícího kalendářního měsíce. Tedy mzda za prosinec 2014 je nejpozději splatná 31. ledna 2015. Nedojde-li k vyplacení mzdy zaměstnavatelem do 15 dnů po tomto termínu splatnosti mzdy, doporučuji zvážit, zda se jedná pouze o nahodilý problém, anebo zda není lepší okamžitě ukončit pracovní poměr, dle zákoníku práce s nárokem na odstupné,“ radí David Bascheri, advokát spolupracující s portálem ePohledávky.cz, kde mohou zaměstnanci získat posouzení svého konkrétního případu on-line a zdarma.
1. KROK: OKAMŽITÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
K okamžitému ukončení pracovního poměru pro nezaplacení mzdy nalezne odvahu málokterý zaměstnanec, ale vychází skutečně nejlépe. Je s ním totiž spojeno odstupné, podle § 56 zákoníku práce ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní lhůty sjednané v pracovní smlouvě. V případě, že není výpovědní doba v pracovní smlouvě stanovena, náleží zaměstnanci částka odpovídající dvěma měsíčním mzdám.
Okamžitě zrušit pracovní poměr může každý zaměstnanec, který nedostal mzdu ani 15. den po zákonném termínu splatnosti mzdy. „Podle zákoníku práce je ale tento nárok na okamžité zrušení pracovního poměru také časově omezen, zaměstnanec tak musí učinit do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl. Proto se nevyplatí dlouho otálet. Dále je třeba upozornit na skutečnost, že z důvodu neuhrazení mzdy může okamžitě pracovní poměr ukončit i zaměstnanec ve zkušební době. I takový zaměstnanec má následně nárok na odstupné,“ dodal David Bascheri.
2. KROK: PÍSEMNÁ VÝZVA ZAMĚSTNAVATELI
Případy nezaplacených mezd, které advokáti z portálu ePohledávky.cz denně řeší on-line, zahrnují částky od 700 do 240 000 korun. Průměrně dluží zaměstnavatel jednomu zaměstnanci 45 000 korun. Nejhorší situace panuje tradičně v Praze, která zaujímá téměř 39 procent problematických pohledávek v oblasti nezaplacených mezd, naopak nejlepší platební morálku vůči zaměstnancům vykazují kraje Plzeňský, Karlovarský a Vysočina.
„Často řešíme případy propuštění ve zkušební době bez nároku na honorář. Problémy s nevyplacením mzdy se ale týkají i zavedených zaměstnanců, kteří nevědí, jak se bránit, a pracují zadarmo i několik měsíců,“ uvedl Tomáš Medřický, ředitel portálu ePohledávky.cz. Nárok na mzdu se promlčí do tří let ode dne její splatnosti. Pokud je však uznán písemně zaměstnavatelem, promlčecí lhůta činí 10 let. „Proto po okamžitém zrušení pracovního poměru doporučujeme zaslat zaměstnavateli písemnou výzvu k uhrazení dlužné mzdy a stanovit v ní splnitelný termín. Pokud bude zaměstnavatel ignorovat i tuto výzvu, řešením je soudní žaloba,“ dodal Tomáš Medřický.
3. KROK: ŽALOBA O ZAPLACENÍ DLUŽNÉ MZDY
Žalobu o zaplacení dlužné mzdy může podat každý jednotlivý zaměstnanec, anebo v případě více poškozených pracovníků lze uplatnit žalobu hromadnou. U soudu jsou pak kromě mzdy a odstupného vymahatelné také zákonné úroky z prodlení, a to ode dne splatnosti mzdy do zaplacení, aktuálně ve výši osmi procent z dlužné částky ročně. „Pokud se po bezplatné rešerši konkrétního případu na portálu ePohledávky.cz rozhodne zadavatel dál pokračovat v on-line spolupráci s advokáty, bude jeho zaměstnavateli zaslána předžalobní upomínka, na kterou reaguje 37 procent dlužníků, v soudním řízení pak díky předešlému kladnému posouzení nároku uspěje většina věřitelů,“ popsal Tomáš Medřický.
Pokud je zaměstnavatel v insolvenci, může zaměstnanci poskytnout finanční náhradu také krajský úřad práce, maximálně však do výše tříměsíčního platu a za splnění podmínek podle zákona o ochraně zaměstnanců před platební neschopností. Na nezákonné chování firmy lze také upozornit oblastní inspektorát práce, který takovému zaměstnavateli uloží pokutu až do výše dvou milionů korun.